vliv škodlivých látek na naše zdraví

Toxiny kolem nás

Toxiny.
Jedy pro naše tělo i duši.

Toxiny negativně ovlivňují naše zdraví. Jejich největším zdrojem je znečištěné životní prostředí.

Do těla je přijímáme ve formě potravy, dýcháním a vstřebáváním přes pokožku. Jsou příčinou narušení energetické rovnováhy organismu a mnoha onemocnění. Nelze se jim vyhnout. Jejich příjem můžeme do jisté míry ovlivnit, např. výběrem kvalitních výrobků a potravinami, které konzumujeme. Naše tělo proti nim přirozeně bojuje, při oslabení nebo narušení této schopnosti však dochází k tomu, že se v organismu hromadí a negativně ovlivňují zdravotní stav a rovnováhu v organismu.

Dělení toxinů

Toxiny dokáže lidský organismus zneškodnit a deaktivovat v případě, že tato schopnost není blokována přítomnými emocemi. V opačném případě dochází k hromadění toxických látek v orgánech a tkáních.

Toxiny jsou škodlivé látky organického nebo anorganického původu. Jsou produkovány živými buňkami a organismy nebo vznikají synteticky v umělých procesech lidskou činností. Za toxin můžeme označit vše, co organismu prokazatelně škodí. U živých organismů mají tyto látky, které produkují, svoji specifickou úlohu. Brání je v přežití proti jiným mikroorganismům. Každý organismus se působení toxinů brání a snaží se je deaktivovat a vyloučit. Tomu, aby organismus spontánně reagoval na tyto škodlivé látky a mohl je zneškodnit a vyloučit, brání přítomné emoce, které fungují jako blokátory. Škála těchto emočních programů je široká. Jedná se o psychosociální stres, emocionální stres, psychocysty, blokovaný emocionální konflikt nebo citovou deprivaci. Pokud je tato schopnost obrany organismu oslabena či narušena, dochází k hromadění toxických látek v organismu, což je příčinou mnoha chorob s různými typy projevů. 

Toxiny životního prostředí – potravinová chemie a chemie v kosmetice, radioaktivní a ostatní chemické látky, těžké kovy, léky, drogy, elektromagnetické vlnění a geopatogenní zóny

Virové a bakteriální toxiny – viry (herpetické, anaerobní, respirační, zvířecí) a bakterie (nejčastěji streptokok, stafylokok, plísně, borelie, chlamydie, e-coli, enterokok, zooinfekce)

Cizorodé bílkoviny – prach, pyly, srst zvířat, mikroplasty, smog, imunokomplexy

Paraziti – zátěž různými druhy parazitů (roztoči, trichomonády, toxoplasma, prvoci, babesie, améby, echinokok aj.)

Metabolity – nestrávené zbytky potravy ulpívající v orgánech a tkáních (puriny a soli, lepek, laktóza, cukry, cholesterol, hleny)

Emoční zátěže – stres a různé typy emocí (úzkost, strach), psychocysty a opouzdřené emoce, stíny duše, potlačená traumata, nevědomé zážitky

Miasma – zátěže získané po linii našich předků, rodinná traumata